|
|
|
|
Vůně působí na lidech kouzla, a toho si povšiml nejen na vonící louce už pračlověk. Díky zkušenostem záhy zjistil, že co není vonící a páchne, bývá nejen nepříjemné, ale také zkažené a škodlivé, takže je lepší se tomu zdaleka vyhnout. Podíváme-li se na parfémy z hlediska jejich historie, neměli bychom opomenout časy předcházející vzniku písemnictví. Naše bádání nás tedy zavede do dob starších než 5000 let. A jelikož žádné dochované záznamy pochopitelně nezůstaly, musíme se také díky pomíjivosti vůní spolehnout na hypotézy. Označení per fumum (což znamená kouřem, skrze kouř) nám napoví, že člověk již odpradávna vyrůstal a žil s vůněmi a dělil se o ně se svými bohy. Kromě nejrůznějších předmětů totiž lidé obětovali bohům i vůně.
Lze důvodně předpokládat, že první parfémy byly shodné s funkcí dnešního deodorantu. V řadě kultur byly parfémy důležitou součástí náboženských obřadů. Prvním produktem, který lze zařadit mezi parfémy, bylo kadidlo. Mezi rostliny, jež hrály v obřadech předků vonící úlohu, patří vedle kadidlovníku také jalovec, různé druhy cypřišů a vůně z cedru. O starověkých způsobech zkrášlování a vonění máme více poznatků. Parfémy a vůně byly známy od Číny až po Egypt a od staré Persie až po antický Řím. Parfémy - práce s nimi byla ve starověku velmi ceněným řemeslem.
Parfémy a vonné prostředky z Východu se po pádu Říma staly téměř nedostupnými. Světové vůně parfémů, které byly známy tehdejšímu světu, zaznamenaly dramatický růst cen. Parfémy se ve středověku staly velmi důležitým artiklem v Benátkách i v jiných centrech v obchodu s Východem. Východní zboží (to zahrnovalo i vonné oleje a parfémy) mělo takový úspěch, že Evropa si žádala stále další světové vůně a parfémy a Benátky se staraly o jejich dovoz. Obchod s vonnými přísadami a parfémy usnadnily vědecké pokusy Arabům - uplatněním destilace bylo možné snáze převážet vonící látky v podobě extraktů(výtažků). Umění destilace se dále rozvíjelo a pro parfémy přineslo překvapivý výsledek: byla nalezena aqua vitae, jmenovitě koncentrovaný alkohol, surovina nepostradatelná při výrobě parfémů.
Po roce 1492 obohatil Nový svět nejen o nové parfémy Evropu i ostatní svět. Nové voňavé květy a rafinované parfémy začaly proudit přes Atlantský oceán. V období renesance se výroba parfémů velice rozvinula. Francie dlouho nebyla parfémovou velmocí. Ačkoli to zní jako paradox, francouzské parfémy a voňavkářství vděčí za svůj rozkvět "hygieně", respektive spíše "nedostatku hygieny". Parfémy a jejich výroba nalezly svoje centrum ve městě Grasse na jihu Francie.
Parfémy zaznamenaly další revoluci ve svém vývoji na přelomu 17. a 18. století: tehdy se poprvé objevila kolínská voda.(Pojmenování dostala po městě Kolín). Parfémy se staly rovněž v Německu důležitým artiklem. Na vývoji vonicích látek zde pilně pracovali průkopníci moderní parfumerie. Neměli bychom vynechat ani nejslavnější kolínskou nazývanou "4711", která se objevila téměř 100 let po první kolínské vodě. Kosmetické přípravky a parfémy jsou již více než sto let spíše prostředky diskrétní péče o krásu. Historie vůní dneškem nekončí, protože parfémy jsou stále se obměňujícími osobitými výrobky lidské civilizace.
Další zajímavé články naleznete v našem přehledu nebo v OK poradně.
