|
|
|
|
Dnes se podíváme na to, co se dá s nářadím, které jste si zakoupili v našem OK-obchodu, například vyrobit. Jednou z takových staveb je zcela jistě zimní zahrada.
Zimní zahrada i skleník fungují na velmi podobném principu - paprsky slunečního světla, které pronikají sklem, zahřejí stěny, následně předměty a nakonec i vzduch uvnitř. Působí zde také skleníkový efekt.
Účelem skleníku je pěstování rostlin. Zimní zahrada by měla sloužit především k relaxaci. V zimních obdobích jako doplňkový zdroj tepla pro celý dům.
Z technicko-stavebního hlediska je tvořena samonosnou konstrukcí, která je ve spodní části ukotvena do betonového základu nebo zděné podezdívky a v horní části jí k ukotvení slouží přilehlá zeď.
Se zimní zahradou je výhodné počítat již při projektování domu. Pozdější přístavba se nerealizuje tak snadno a přináší i technické komplikace. To ale neznamená, že zimní zahradu musíme stavět souběžně s domem - dokonce je lepší ji postavit až s určitým časový odstupem, protože novostavba se nejprve musí zbavit přebytečné vlhkosti, která by uvnitř proskleného prostoru působila negativně.
Nejsme-li omezeni vnějšími vlivy, napříkald blízkostí komunikace, plotu, sousedního domu a podobně, je nejvhodnější zimní zahradu orientovat na jih.
Na východní straně jsou sice příjemná rána, ale odpoledne, zvláště na jaře a na podzim, zde bude poměrně chladno a málo světla. Západní poloha je o něco výhodnější - odpolední slunce ji vyhřívá a příjemná teplota se udrží i večer.
Zimní zahradu můžeme umístit i na severní stranu. Docílíme tím příjemného chládku v létě i bez nákladného zastínění.
Budeme-li využívat zimní zahradu pouze jako jídelnu, je nejmenší vhodná plocha 2 x 2,5 metru.
Chceme-li ji jako sezonní obytnou místnost a pro přezimování rostlin, neměla by její plocha být menší než 15 m2 s hloubkou prostoru alespoň 2,5 m.
Skutečně nejpřijatelnější velikost obytné zimní zahrady je 25 až 30m2, s výškou nejméně 220 centimetrů. Teprve pak se stane místem, kde se celá rodina schází. Obecně lze doporučit plochu vždy o něco větší - náklady na stavbu se příliš nezvýší a užitný efekt se podstatně zkvalitní.
Pro nejideálnější příjem energie má být skleněná stěna nastavena kolmo k zimním slunečním paprskům. Ty v našich zeměpisných šířkách doapdají pod úhlem asi 20°, zatímco letní paprsky pod úhlem asi 60. Pro zateplování pomocí slunce je proto optimální sklon stěny asi 80°. Tím dosáhneme toho, že v zimě paprsky budou volně procházeta zahrada tak přijme dostatek tepla. V létě se naopak paprsky odrazí a interiér se tolik nohřívá.
Prosklená střešní plocha má mít sklon nejméně 10°. Tím zabráníme shromažďování vody a následnému znečištění střechy.
Zasklení v zimní zahradě neplní jen funkcí oddělení prostoru od vnějšího okolí, nýbrž i funkci izolace. Při zasklení zahrady bychom proto měli uvažovat o některém typu izolačního dvojskla, dvojité či trojité komůrkové desky z polykarbonátu nebo desky z akrylátu (plexisklo).
Tepelněizolační dvojskla mají mezeru vyplněnou ušlechtilým plynem a obsahují výplň absorbující vlhkost. Speciální skla na vnější nebo vnitřní straně mají nanesenou mikrospickou vrstvu kovu, která vytváří "tepelné zrcadlo" - záření určitých vlnových délek odráží a dovnitř propouští sluneční energii a brání jejímu úniku ven.
Rovněž je dobré využít domůrkové desky z polykarbonátu, protože snižují nárůst teploty interiéru až o 40 %. Jejich nevýhodou je to, že snižují průhlednost stěny.
Dále je zapotřebí zvážit vhodný výběr profilů, do kterých skleněné stěny zasadíme. Už je pryč doba, kdy se skleněné stěny zasazovaly do profilů z ocele. Tyto ocelové profily trpěly především dvěma nevýhodami, a to vysokou hmotností a vysokou tepelnou vodivostí.
Další možností je využít dřevěný profil. Vyznačuje se jednak lepšími tepelněizolačními vlastnosti a také příjemným vzhledem.
Má-li ovšem zimní zahrada posloužit jako skleník určený pro pěstování rostlin, není dřevěná konstrukce vhodná - ve vlhkém prostředí totiž musí být impregnována a pravidelně natírána, takže je náročná na údržbu.
Další variantu, která se v současnosti nejvíce využívá, představují plastové a hliníkové profily. Jejich užívání se velmi rozšířilo díky jejich vynikajícím vlasnostem, dokáží totiž odolat i těm nejtvrdším podmínkám.
Při otázce vytápění bychom neměli zapomenout na zlaté pravidlo zimních zahrad: zimní zahrada by měla spotřebovat nejvíce tolik tepla, kolik ho získá ze slunečního záření. Nepoužíváme-li ji jako obytný prostor, je zbytečné ji během zimy vytápět. V zimních zahradách probíhá tzv. skleníkový efekt, díky němuž ani v zimě teplota obvykle neklesne pod 5° C. Při odpolední slunci dokonce můžu vystoupit až na 20° C.
Plánujeme-li zimní zahradu využívat celý rok, bez vytápění se neobejdeme. Zpravidla stačí nízkoteplotní systém, jako je podlahové topení nebo podlahový konvektor.
Jak jsme již zmínili v předchozím odstavci, zimní zahrada využívá principu skleníkového efektu. V zimě je to dobré, neboť nám zajistí přijatelnou teplotu a zbaví nás nutnosti vytápět. Ale v létě skleníkový efekt probíhá rovněž, tentokrát nám však může přinést příliš vysoké teploty vzduchu. Na trhu lze dostat koupit skla, která prostupnost slunečních paprsků eliminují, většinou však potřebujeme zastínění.
Se zastíněním zimních zarad je to podobné, jako se zastíněním běžných oken - můžeme zvolit ručně ovládané žaluzie nebo plně automatické systémy, které reagují na teplotu uvnitř zahrady. Dále si můžeme vybrat mezi levnějšími vnitřními žaluziemi, které přinášejí menší efekt než předokenní rolety, které jsou sice dražší, ale slunečním paprskům vůbec nedovolí, aby pronikly sklem.
Jak hlásá nadpis odstavce, bez čerstvého vzduchu se neobejdeme ani v zimní zahradě. Větrat lze mnoha způsoby - čerstvý vzduch může proudit okny a dveřmi, elektrickými ventilátory či větráky, větracími mřížkami, ručně nebo automaticky ovládanou posuvnou střechou.
V úzkých a vysokých zimních zahradách lze využít i tzv. komínového efektu. Ve spodní části se nasává chladnější vzduch, v prostoru zahrady se ohřeje a větracími mřížkami stoupá nahoru.
Věříme, že Vám náš článek přinese nejednu zajímavou inspiraci, ať už výstavbu zimní zahrady plánujete, či budete upravovat tu stávající.
Další zajímavé články naleznete v našem přehledu nebo v OK poradně.
