|
|
|
|
Pokud na začátku jara chcete předpěstovat sadby rostlin či začít s pěstování teplomilných rostlin, využijete skleník. Skleníky se na českých zahrádkách používají zpravidla v průběhu vegetačního období. Převážná většina skleníků na zahrádkách se skutečně používá od jara do podzimu. Většinou slouží pro pěstování rajčat, okurek nebo paprik, ale výjimkou nebývá ani vinná réva.
Naproti tomu celoroční skleníky, které se musí vytápět, se využívají výrazně méně a slouží spíše pro pěstování exotických rostlin, jako jsou citrusy či kaktusy.
Pokud se rozhodnete začít budovat skleník na své zahrádce, je dobré se nejprve seznámit s platnými předpisy, které stanoví, jaká povolení budete pro budování skleníku případně potřebovat. Nejste-li majitelem pozemku, na kterém máte zahrádku, je nejprve nutné navštívit jeho majitele a vyžádat si jeho souhlas s budováním skleníku.
Při jednáních s majitelem pozemku se rovněž může vyplatit uzavření smlouvy, která stanoví, že majitelem skleníku je nájemce pozemku, jenž majitelem skleníku také zůstane. Opodstatnění takové smlouvy se zvyšuje v případě pořízení dražšího skleníku.
Další zastávka vás čeká na stavebním úřadě. Je sice pravda, že podle stavebního zákona pro skleník se zastavěnou plochou pod čtyřicet metrů čtverečních a s výškou do pěti metrů nepotřebujete stavební povolení a dokonce se obejdete i bez ohlášení stavebnímu úřadu, ale od stavebního úřadu budete potřebovat územní souhlas. Pro ten si připravte jednoduchý situační plán, ve kterém by rozhodně neměly chybět rozměry skleníku a také zakreslení jeho umístění na pozemku. V rámci územního souhlasu může stavební úřad povolit jen určité rozměry skleníku.
V místech, kde vznikají zahrádkářské kolonie, což bývají pozemky pronajaté od městských úřadů, se obvykle počítá s budováním skleníků, jelikož skleníky jsou typickou zahradní stavbou. Skleník se v těchto případech považuje za dočasnou stavbu. Mnohem podrobnější pozornost se věnuje sledování jiných zahradních staveb, mezi které patří zahradní altánky či dřevěné chatky. U těchto staveb se sledují na prvním místě jejich rozměry a umístění.
Ideální skleník má řízené úhly světla. Co to znamená? Na to přesně přišel Maxmilián Bitterman, který na něj získal patent v šedesátých letech 20. století. Jedná se o skleník, který má velmi specifickou konstrukci. Konstrukci Bittermanova skleníku tvoří jedna bočnice, jedna střecha a zděná zadní stěna orientovaná na sever. Přední boční stěna je postavena tak, aby její kolmice směřovala proti zimnímu slunovratu slunce. Tato stěna je tedy postavená mírně šikmo od svislice a je natočená na jih. Bittermanův skleník má další důležitý konstrukční prvek v podobě vrcholu tvořeného trojúhelníkem, který směřuje proti letnímu slunovratu.
Pokud se rozhodnete Bittermanův skleník postavit na své zahrádce, budete potřebovat otevřený výhled na jih. To v řadě případů může být skutečný problém. Další problém vyplývá ze skutečnosti, že Bittermanův skleník je pouze jednořadý. Mnohem lepší než budování Bittermanova skleníku je použít jeho konstrukci jako inspiraci.
Existují především dva základní cíle, k nimž konstrukce skleníku směřuje. Na prvním místě to je co největší možné snížení přehřívání skleníku v létě a zároveň zajištění maximálního objemu světla, které bude do skleníku pronikat na jaře i na podzim. Naplnění těchto dvou cílů umožňují mírně našikmené boční stěny skleníku. Takový tvar skleníku má hned dvě výhody. První výhodou je minimalizace ztrát slunečních paprsků při jejich kolmém proniknutí stěnou, druhou výhodou je to, že šikmé bočnice neutiskují rostliny.
Součástí konstrukce skleníku musí být i větrací otvory. Jelikož v parních letních měsících může teplota ve skleníku vystoupat hodně nad padesát stupňů Celsia, je větrání skleníku důležitou součástí jeho konstrukce. Nejméně třetinu střechy by tak měla zabírat větrací okna, která zajistí potřebné odvětrání. K větrání skleníku se nabízejí i jeho dveře. Pokud ovšem zkombinujete větrání střechou i dveřmi, můžete docílit průvanu, na který mohou být rostliny umístěné zejména u dveří citlivé, tak se mohou zhoršit jejich podmínky pro růst.
Původně používaným materiálem pro skleník bylo samozřejmě sklo. Dnes se jako vhodný materiál pro skleník nabízí i další materiály - polyakryláty a polykarbonáty. Polykarbonát je dodáván v podobě dutinkových nebo plných polykarbonátových desek. Cena tohoto materiálu je výrazně vyšší než cena skla, ovšem na druhou stranu přináší oproti sklu některé výhody. Mezi tyto výhody patří nízká hmotnost, dobré tepelně izolační vlastnosti, ale také odolnost proti povětrnostním i dalším vnějším vlivům (např. v případě silného větru odlnost proti předmětům, které mohou do skleníku narážet).
Fóliovníky mohou představovat určitou alternativu ke skleníkům, avšak pouze v omezeném rozsahu. Oproti skleníkům mají výhodu v jejich jednoduchém postavení a také v možnosti je snadno přestěhovat na jiný záhonek. Pro tvorbu fóliovníku stačí zapíchnout do záhonku ohnuté pruty, které se potáhnou krycí fólií. Jednoduchý fóliový tunel lze vyrobit doma nebo koupit v obchodě. Fóliový tunel má podobu malého mobilního pařníku. Fólie upevněná na dřevěném rámu může sloužit k větrání celého fóliovníku. Stačí ji pouze pomocí záklopky umístit do zvýšené pozice, která umožní proudění vzduchu.
Jednoduchý fóliový kryt hraje na jaře důležitou roli při ochraně rostlin proti výkyvům teplot a případným chladům.
Fóliovníky mohou také nabývat podobu velkých fóliovníků, v nichž lze stát ve vzpřímené poloze. Tyto fóliovníky se podobají skleníkům, avšak zůstávají u nich zachovány hlavní výhody fóliovníků, i když jen ve zredukované podobě. Jejich konstrukce je zpravidla zhotovena z plastu nebo dřeva a je potažena lehkou fólií. Díky tomu není zapotřebí pro takový fóliovník zhotovovat pevné základy.
Hlavní nevýhodou fóliovníků však je nižší životnost fólie v obvyklé délce do dvou let. Vlivem slunečního záření, a zejména jeho složky tvořené UV zářením, dochází ke ztrátě pevnosti fólie a také ke snižování její schopnosti propouštět světlo. Při pořízení fóliovníku je tedy zapotřebí počítat s nutností jeho postupné obnovy.
Další zajímavé články naleznete v našem přehledu nebo v OK poradně.
