|
|
|
|
Každý chovatel psa si přeje, aby jeho pes prospíval, jak nejlépe mohl. Cílem je zdravý, aktivní pes reagující na podněty pro jeho rozvoj. Aby pes byl zdravý a prospíval, musí získávat potřebné živiny z potravy, která by měla být vyvážená a uzpůsobena potřebám psa.
V potravě psa rozhodně nesmí chybět bílkoviny (proteiny), jež nelze ničím nahradit. Bílkoviny se dokáží přeměnit a být tak využitelné pro zajištění růstu, vvoje a všech životních pochodů. Bílkoviny se rozděluje na rostlinné a živočišné.
Rostlinné bílkoviny nedokázali dříve psi prakticky strávit. Dnes je situace s rostlinnými bílkovanami pro psy odlišná. Díky novým možnostem jejich zpracování jsou bílkoviny narušovány a štěpeny, takže pro psy jsou také lépe stravitelné a využitelné.
Živočišné bílkoviny mají pro psa význam jedině tehdy, pocházejí-li z masa. Potom jsou plnohodnotně využitelné. Za dostatečné či vyhovující rozhodně nelze považovat bílkoviny z masných produktů. Tato informace je vždy dostupná na obalu výrobku.
Další významnou položku, která v potravě pro psy nesmí chybět, jsou tuky a cukry. Tuky a cukry poskytují pro psy nejkoncentrovanější a také nejchrychleji dostupný zdroj energie, což je zapříčiněno jejich vynikající stravitelností. Ve srovnání s plnohodnotnými bílkovanami poskytují tuky téměř dvojnásobek energie, a cukry na tom nejsou o mnoho hůře. Kromě energie si z tuků a cukrů organismus psa bere i mastné kyseliny, případně z nich může získat některé rozpustné vitamíny, kterým slouží jako nosiči. Nevyužité zásoby bílkovin a cukrů dokáže organismus psa přeměnit na tuky.
Vláknina hraje z hlediska výživné a energetické hodnoty podřadnou roli, avšak v organismu slouží jako nosič živin. Vláknina je pro psa prakticky nestravitelná. Díky tomu svojí přítomností podporuje peristaltiku střev psa.
Nedostatek vlákniny tedy zpomaluje trávení, dlouhodobě dokonce může způsobit i poruchy metabolismu, a s nimi též zácpu nebo průjmy.
Vznikne-li v organismu přebytek vlákniny, psovi se ztěžuje vyprazdňování, což slouží jako signál chovateli o těžké stravitelnosti krmiva. Krmivo za této situace nemá výživný efekt a navzdory plnému břichu je pes stále hladový.
Popel, popeloviny a minerálie představují jednu složku. Jelikož minerálie lze zjistit až po spálení krmiva, naše předpisy požadují používání pojmu popel. Uváděný rozpis se zaměřuje na množství obsahu jednotlivých minerálií a stopových prvků. Mimo tyto položky v krmivu figuruje též fosfor, sodík, vápník a magnézium.
Přestože rostlinná potrava pro psy může působit poněkud podivně a nevěrohodně, skutečnost je taková, že rostlinné krmivo pro psy skutečně existuje. Příčiny jsou dvě. První příčinou je fakt, že někteří psi prostě dávají přednost rostlinné potravě, a druhá příčina vyplývá z potřeby psa stravovat se z důvodů alergických či zdravotních především rostlinným krmivem.
Takové krmivo samozřejmě nepostrádá bílkoviny, cukry, tuky, vlákninu a minerálie, ovšem bílkoviny jsou využity pouze z rostlinných zdrojů. Rostlinné krmivo má tedy všechny klíčové položky zastoupeny, proto ho lze využívat celoživotně. Někteří odborníci však radí alespoň občasné využívání dietního krmení.
Voda je pro organismus psa velice důležitá. Její denní potřeba se odvíjí od tělesné hmotnosti psa. Psí plemena s hmotností do 10 kilogramů potřebují denně přibližně 400 mililitrů. Denní potřeba vody se u plemen střední hmotnosti pohybuje v rozmezí 800 až 1200 mililitrů, zatímco obří plemena běžně za den spotřebují okolo 1600 mililitrů, a někdy i více. Potřeba vody se mění v závislosti na dalších faktorech. vyšší denní potřebu vody mají kojící a gravidní feny, dále se zvyšuje ve dnech s vysokými teplotami či při spotřebě suchého krmiva. Pro spotřebu vody by vždy mělo platit, že miska s vodou je plná.
Trpí-li pes nedostatkem vody, může dojít k nevratnému poškození zdraví, a to už při ztrátě jedné desetiny vody. Proto je vždy nutné sledovat chování psa a hlídat, aby měl přísun tekutin.
Další zajímavé články naleznete v našem přehledu nebo v OK poradně.
